Vánoční tradice a zvykyDo Štědrého dne zbývá dní hodin minut sekund.
|
|||||||||||||||||||||||
 Vánoční tradice a zvykyZLATÉ PRASÁTKO - vánoční tradice a zvyky
Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. tento zvyk patří k těm nejtajemnějším a dodnes není tato vánoční tradice zcela objasněna. Prase však bylo v předkřesňanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesňanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel na ně "svatý šprech", který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné. ROZKRAJOVÁNÍ JABLEK - vánoční tradice a zvyky
U štědrovečerní večeře se při této věštbě určovalo, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Každý si rozkrojil svoje jablko. Pokud se po rozkrojení objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objevil-li se křížek, nevěstilo to nic dobrého. Vánoční tradice a zvyky - ROZKRAJOVÁNÍ JABLEK Po večeři se nožem přepůlí jablko kolmo ke stopce. Pokud jádra vypadají jako pěticípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže nebo čtyřcípé hvězdy, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. LITÍ OLOVA - vánoční tradice a zvyky
Ještě na počátku 20. století se olovo lilo o Vánocích v každé rodině. Protože však za obou světových válek byl nedostatek tohoto materiálu, tento zvyk málem upadl v zapomnění. Ani dnes není tak jednoduché získat olovo. Nejsnadněji si je opatříme v prodejnách rybářských potřeb. Tam můžeme nakoupit olůvka, která se používají jako zátěž na vlasec.Olůvka roztavíme v kovové nádobce s dřevěnou rukojetí nad plamenem svíčky. Roztavený kov opatrně lijeme do nádoby se studenou vodou. Olovo ztuhne asi po 5 minutách a teprve potom je můžeme vyjmout z vody a zkoumat, co nám věští. Stejně jako u lodiček je důležité položit jasně a srozumitelně formulovanou otázku. Výklady mohou být různé, ale tady je několik základních. ZÁKLADNÍ TVARY:
Nenašli jste tady tvar, který jste hledali ? Nevadí, vše závisí na vaší fantazii a schopnosti číst ve vlastním podvědomí. POUŠTĚNÍ OŘECHOVÝCH LODIČEK - vánoční tradice a zvyky
Tento zvyk ocení spíše mladší děti. Je to tajemný, ale především krásný zvyk a také ukrácení chvíle při čekání na Ježíška. Do půlek vlašských ořechů nakapeme vosk a připevníme tak do nich malou svíčku. Každý z rodiny dostane jednu takovouto lodičku, kterou následně pouštíme v kbelíku nebo umyvadle. Pokud naše lodička zůstává u břehu, říká se, že nás v příštím roce nečeká žádná výraznější změna. Pokud lodička pluje bok po boku s jinou, čeká nás údajně tolerance, láska od toho druhého nebo někdo nový v životě. Pokud pluje lodička spolu s ostatními, symbolizuje to vzájemnou úctu a semknutost. Když se loďka potopí, nevěstí to nic dobrého. POUŠTĚNÍ OŘECHOVÝCH LODIČEK - vánoční tradice a zvykyBudoucnost se dá předpovídat i z plujících skořápek se zapálenými svíčkami. Majitele skořápky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se skořápka drží při kraji nádoby, její vlastník bude také spíše sedět doma. Jestliže ale skořápka pluje ke středu nádoby, vydá se do světa. A co všechno mohou lodičky prozradit ? JMELÍ - vánoční tradice a zvyky
Zatímco zdobení vánočního stromku je vánoční tradice relativně mladá, zvyk rozvěšovat o Vánocích jmelí má kořeny mnohem starší. Už keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. A v dalších obdobích pak bylo považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci. Jmelí platí také za rostlinu lásky. Políbíte-li se s milovanou osobou pod jmelím, přinese to vaší lásce štěstí a plodnost. VÁNOČNÍ BETLÉM - vánoční tradice a zvyky
VÁNOČNÍ KOLEDY - vánoční tradice a zvykyPravděpodobně nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích. Svou premiéru měla v roce 1818 v salzburském Oberndorfu; autorem textu byl místní farář Josef Mohr, nápěv složil Franz Xaver Gruber. PŮST - vánoční tradice a zvykyNa Štědrý den se držel až do večeře přísný půst. Ti, kteří ho zachovali, měli vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se pak zasedlo poté, co vyšla první hvězda. VÁNOČNÍ ZVYKY PRO NEZADANÉ DÍVKY - vánoční tradice a zvykySvobodné dívky klepaly střevícem na kurník. Když se ozvala slepice, dívka zůstala i v novém roce svobodná. Ale když se ukázal kohout, čekala ji svatba. Ty, kterým nevyšel pokus s kurníkem, mohly hodit doma v pokoji střevíc za hlavu - když byl po dopadu obrácený patou ke dveřím, zůstaly příští rok doma. Když se ale obrátil špičkou ke dveřím, značilo to, že se provdají a odejdou. Nezadané dívky zase chodily třást bezem a v domě, u kterého začal jako první štěkat pes, bydlel jejich nastávající. HÁZENÍ STŘEVÍCE - vánoční tradice a zvykySvobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou. BETLÉMSKÁ HVĚZDA - vánoční tradice a zvyky
Podle Bible se na nebi v době narození Ježíše objevila velká hvězda. Taková, jaká je vidět v každém betlému. Dnes už každý ví, že hvězda s chvostem není pravou hvězdou, ale kometou. Podle astronomů se však v době narození Krista žádná kometa na nebi neobjevila. Dokonce slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Hvězda s chvostem se stala tradicí, až v 15. až 16. století díky proslulému italskému malíři. V roce 1304 maloval Giotto di Bondone fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním návratu Halleyovy komety a malba se tak stala vzorem pro mnoho dalších. Tím je vysvětlena hvězda s chvostem nad Betlémem, ale opravdová Betlémská popsaná v Bibli byla vysvětlena až německým astronomem Johannesem Keplerem. Ten 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu a spočítal, že k takovému sblížení došlo v roce 7 před n.l. podle tohoto objevu se tedy Kristus narodil již před naším letopočtem. Tuto skutečnost se podařilo dokázat až v minulém století, kdy bylo zjištěno, že při tvorbě nového kalendáře podle narození Krista bylo uděláno několik chyb a tak je současný kalendář od správného data narození Krista posunutý. Betlémská hvězda, která přivedla tři mudrce do Betléma je tedy sblížení planet Jupiteru a Saturnu. BARBORKA - vánoční tradice a zvyky
Vložte do vázy tolik větviček (podle vánoční tradice by to měla být větev třešnová-barborka, kolik je členů rodiny. Na lísteček napíše každý člen nějaké přání a pověsí jej na větvičku (nebo si jen své přání a podobu své větvičky pamatujete). Komu větvička na štědrý den vykvete, tomu se přání splní. CO PŘINÁŠÍ ŠTĚSTÍ A CO SMŮLU? - vánoční tradice a zvyky
Před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod Co přináší štěstí?
ZVYKY ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE - vánoční tradice a zvyky
Na Štědrý den se až do večera zachovává přísný půst. Ten, kdo vydrží, údajně uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat. ZVYKY ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE - vánoční tradice a zvyky
ZVYKY ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE - vánoční tradice a zvykyJakou polévku máte na stole, než jdete rozbalit dárečky? Slyšeli jsem již mnoho verzí, od kroupové, rybí, čočkové, bramborové až po houbovou. Dnešní maminky vaří pouze to, co dětem opravdu chutná. Jak tomu ale bylo dřív? Jaká polévka je ta pravá štědrovečerní? Říká se, že právě rybí polévka byla tou nej. Hospodyně připravila večeři z krup, čočky a rybí polévku. Také se pekl vánoční kuba. Rodinka večer slavnostně zasedla k večeři, kterou zahájila modlitbou, vzpomínkou na zemřelé a minulý rok. Hospodyně odebrala naběračku pro domácí zvířata, kosti se dávaly na talíř, který se potom vynesl pod nedalekou jablůňku. U nás se ještě zachoval zvyk vkládání rybích šupinek pod talířek, údajně nám mají šupinky přinést penízky v následujícím roce. Kdyby to tak ale bylo, byli by kapři zřejmě již dávno vyloveni. Také se u nás nezapomíná na zvyk, že nikdo nesmí od stolu odejít, jinak do roka zemře. Jako první vstává hospodyně – maminka. POVĚRY U ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE - vánoční tradice a zvykyPodle vánoční tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.čeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. ě nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích, obsluhovala tedy děvčata.jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná.ž hospodyně připálí vánočky, bude o vánocích stonat.si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.ři štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze.é děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem. Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice:-) sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí.š-li víno, čekej do roka křtiny. Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu.nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze. Řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy. |
|
||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||
Mezi další z vánočních obyčejů patří výroba betlémů a jesliček. První jesle údajně posvětil při vánoční mši v roce 354 papež Liberius. Jiná legenda říká, že jesličky poprvé vytvořil o Vánocích v roce 1223 svatý František z Assisi.
